Pokud pozorujeme mravence v přírodě časem nás začne zajímat co se asi děje uvnitř mraveniště, kam nevidíme. A tak můžeme zkusit chov mravenců doma. Pokud chováme mravence doma nejen, že můžeme nahlédnout co se děje uvnitř hnízda , ale můžeme mravence pozorovat i když venku nejsou zrovna nejlepší podmínky, prší , je zima a pod. Co tedy budeme k chovu mravenců potřebovat?
Předem si musíme rozmyslet jaký druh mravenců chceme chovat.Z našich mravenců jsou pro chov vhodné například některé druhy z rodů Lasius, Tetramorium, Myrmica ale můžeme zkusit i velké mravence Camponotus ,kteří mají také poměrně málo početné kolonie.Tyto mravence je však vhodné zimovat, a tak pokud nemáme pro zimování vhodné podmínky můžeme zkusit mravence tropické.Pro začátek, bych ale doporučoval mravence naše jako Lasius niger nebo Lasius emarginatus.Také jsou pro chov vhodní a zajímaví jihoevropští mravenci zrnojedi Messor. Pokud chováme naše, případně jiné evropské druhy a nezimujeme mravenci žijí také, ale množí se pomaleji, královnu to oslabuje a pravděpodobně jí to také zkracuje život.
Já osobně používám pro chov mravenců několik typů formikárií.Pokud chceme vidět dovnitř hnízda můžeme použít na stavbu formikária více druhů materiálu.Mě se nejvíce osvědčily tvárnice Ytong a sádra a případně hnízda zemní.
Blíže tedy k některým typům formikárií, která používám. Fotografie jednotlivých typů jsou - Zde
Formikárium z tvárnice Ytong:
Toto formikárium se mi velmi osvědčilo pro většinu druhů mravenců a daří se v něm i mravencům, kteří vyžadují vyšší vlhkost. Stavba formikária- tvárnici Ytong je možné zakoupit ve stavebninách.Já používám sílu 7 cm, ale pro malé druhy je možné použít i 5cm.Tvárnice můžeme použít buď celou, nebo jí zmenšit.Ytong je poměrně měkký a tak není problém ho uříznout třeba pilkou na železo. Z vrchní strany pak pomocí dláta nebo šroubováku vytvoříme systém chodeb o hloubce přibližně dvou délek mravenčího těla.Záleží tedy na druhu mravence, který budeme chovat. Pokud však chováme menší druh a chodby máme hlubší mravencům to většinou nijak nevadí. Z boku tvárnice pak provrtáme nejlépe alespoň dva otvory do kterých nasuneme gumovou hadičku, kterou bude vlastní hnízdo spojené s výběhem.Tím může být jakákoliv větší dobře uzavřená nádoba do které dáme menší vrstvu země.Druhá hadička vycházející z formikária se může hodit v budoucnu, až bude kolonie větší takže budeme moci napojit další tvárnici a hnízdo tak rozšířit. Celý systém chodeb pak zakryjeme sklem, ale protože Ytong není úplně hladký a menší mravenci by mohli pod sklem prolézt, tvárnici obrousím a utěsním formikárium tak, že udělám okolo systému chodeb proužek ze silikonu.Ten ale před přiložením skla překryji igelitem který před tím ještě mírně omastím třeba rostlinným olejem.Pak přiložím sklo zatížím a počkám, až silikon zatvrdne.Pak igelit odstraním a vrátím sklo zpět.Přilepit sklo k tvárnici by nebylo příliš vhodné, protože může nastat v budoucnu situace, kdy bude nutné sklo sejmout. Na spodní straně tvárnice vytvoříme nohu, kterou pak postavíme do nádobky s vodou. Touto nohou pak vzlíná voda do hnízda.Je dobré aby po nasáknutí byla tak třetina chodeb vlhká.Pokud máme formikárium hotové a vlhkost se již dostala k chodbám můžeme do výběhu vpustit mravence.Oni se pak sami do chodeb nastěhují.Dobré je také sklo překrýt třeba kusem kartonu, aby dovnitř nevnikalo světlo a mravence nerušilo.Potřebnou vlhkost zajistíme pak pouze jednoduchým doléváním vody do nádobky pod formikáriem.
Formikárium sádrové:
Já používám dva typy sádrových formikárií.Jednak sádrovou desku s chodbami která leží vodorovně a je napojena hadičkou na výběh a pak takové, že sádrová deska je umístěna svisle. Sádrová formikária pak vlhčím vždy na jednom vybraném místě. Je třeba aby nebyla sádra vlhká celá, ale jen cca jedna třetina.
Formikárium zemní:
Zemní formikárium jsou většinou dvě skla vzdálená od sebe cca 1cm, ale záleží to také na velikosti mravenců. Sem nasypeme zem (většinou používám písčitou) a tuto zem vlhčíme. S vlhkostí to také, jako u sádrových hnízd nesmíme přehnat.
V zemním hnízdě můžeme pozorovat, ja mravenci sami staví své chodby, ale nevýhodou je to, že mravenci časem sklo znečistí a není na ně příliš dobře vidět.
Součástí každého formiária je pak aréna pro vkládání potravy. Zde je třeba udržovat sucho a mít zde jen nízkou vrstvu substrátu, aby se celá kolonie nezahrabala zde.
Jiné typy formikárií:
Jsou ale také druhy mravenců, které v těchto typech formikárií chovat nelze, například někteří tkalci (Oecophylla, Polyrhachis) pro které je lepší prostornější terárium s rostlinami. Protože se však jedná o mravence musí být samozřejmě dobře zajištěné proti úniku. Také pro mravence Atta nebo Acromyrmex, kteří mají své houbové zahrádky je třeba použít jiný typ hnízda. Většinou se jedná o nádoby s houbou napojené trubkami na nádoby pro vkládání potravy a vynášení mravenčího odpadu. U těchto druhů je vždy třeba zajistit vhodnou teplotu pro houbu, což je kolem 25C. Proto je třeba nádrže s houbou umístit do prostor se stabilní teplotou, terou udržujeme za pomoci termostatu.
Pokud tedy máme formikárium hotové, můžeme si pořídit mravence. Nejlepší je chytit, nebo koupit mladou samičku, která po rojení ztratila křídla a hledá místo, kde by založila novou kolonii.Například u mravence Lasius niger není v době rojení problém takovou královnu nalézt, nejčastěji jsou k vidění na cestách, chodníkách, či jiných volných plochách.Takovou samičku je pak nejlepší umístit do zkumavky viz výše a chovat jí tam až do doby, než se vylíhnou první dělnice.Toto lze ale jen u druhů, kde novou kolonii zakládá královna sama bez pomoci.
Krmení mravenců:
Máme tedy formikárium, mravence a teď je tedy ještě potřeba vědět jakou potravu mravencům podávat. Pro většinu druhů je ideální kombinace masa( hmyz) a medu s tím, že nejlepší je med medovicový. Dále je možné mravencům dát občas kousek piškotu, případně ovoce.Záleží ale na druhu mravence a tak je třeba to vyzkoušet a pozorovat co budou mravenci přijímat. Nespotřebované zbytky potravy a odpad mravenců je třeba pravidelně odstraňovat aby se v hnízdě nezačali množit roztoči, kteří mohou být velmi nebezpeční a nebujely plísně. Jsou také druhy mravenců, které mají specifické nároky. Například mravenci zrnojedi, které krmíme především směsí semen (vhodné jsou směsi pro drobné exotické ptactvo) ale i těmto mravencům je však také třeba přidávat masitou stravu (hmyz).Naopak med zrnojedům nepodáváme. Dalšími mravenci s velmi specifickými nároky na potravu jsou již zmínění Atta a Acromyrmex, kteří se živí pouze houbou, kterou pěstují ve svých komorách. Pro růst této houby je třeba těmto mravencům podávat čerstvé listí. Mravenci Acromyrmex berou podle mých zkušeností nejochotněji listy ostružiníku,šeříku a javoru.V zimě je možné jim podávat mimo ostružiníku také listí neopadavého ptačího zobu, nebo brslenu.
Přeji tedy úspěšný chov mravenců a pokud jsem něco opomněl, nebo máte nějaké dotazy můžete mi napsat na E-mail:polyergus@post.cz
Václav Skoupý